Měsíc

24. ledna 2013 v 18:07
Měsíc má několik fází, které můžeme vidět na obloze. Zároveň má na svědomí některé děje na Zemi a proto mi příjde dobré o něm napsat."crazycat1"
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země. Nemá jiné formální jméno než "měsíc" (odborně Měsíc), i když je občas básnicky nazýván luna(slovanský a zároveň latinský výraz pro měsíc). Jeho symbolem je srpek.


Pod vlivem Měsíce

Už od samotného úsvitu dějin žijí lidé pod vlivem Měsíce. Jeho přitažlivá síla periodicky vzdouvá hladiny pozemských moří a působí jako účinný stabilizátor sklonu rotační osy Země. I když bývá vliv Měsíce na některé přírodní jevy často silně přeceňován, není vyloučeno, že některé souvislosti nám stále unikají.



Záhadný úplněk

Zaměřme se nejprve na úplněk, který je velmi často považován za strůjce mnohých nešťastných a zlých událostí. Přisuzuje se mu například vliv na nespavost, úmrtnost, porodnost, vraždy, dopravní nehody, domácí násilí, únosy, agresivitu hokejistů, vytí psů a vlků, násilí ve věznicích, psychické poruchy, epileptické záchvaty, úrazy, otravy a na spoustu dalších jevů, které v lidech nevyvolávají zrovna ty nejlepší pocity. Občas dokonce sdělovacími prostředky problesknou zprávy o statistikách z policejních stanic nebo z linek tísňového volání, které souvislost s úplňkem potvrzují. Je možné, že úplněk na lidi skutečně působí a věda tento způsob zatím nedokáže vysvětlit? Naše otázka by ovšem měla znít jinak. Existuje vůbec nějaká vysledovaná závislost mezi chováním člověka a úplňkem?


Zachováme-li si alespoň trochu chladnou hlavu a nenecháme se unést "měsíční horečkou", zjistíme, že je to s vlivem úplňku trochu jinak. Co se týče statistik, které podle některých sdělovacích prostředků přinášejí potvrzení vlivu úplňku, ukazuje se, že jsou jejich výsledky mnohdy značně zkreslené a překroucené. Jedna špatně interpretovaná statistika se zajímavých výsledkem ovšem pronikne na stránky novin mnohem snadněji než stovky podložených zpráv lékařů, psychologů nebo astronomů, kteří žádnou souvislost nenašli. Jednu z nejkomplexnějších prací tohoto druhu sestavil tým amerických vědců pod vedením Ivana Kellyho, který prošel více než 100 prací o vlivu Měsíce. Výsledek jejich studia je obsažen už v názvu vědecké práce: "Měsíc byl v úplňku - a nestalo se nic"


Vliv Měsíce na lidský spánek

Za prokazatelný vliv úplňku na člověka lze považovat jeho oslnivý svit, který se vám občas může vkrást až do postele a probudit vás. Kolikrát jste se však v noci probudili a Měsíc zrovna nesvítil? Pokud však bude svítit, určitě si tuto událost zapamatujete. Psychologové tomu říkají selektivní paměť - pamatujeme si raději to, co zapadá do vašeho názoru. Právě to je možná důvod, proč je vliv úplňku tak široce rozšířeným přesvědčením.


Lunární cyklus

Velká pozornost je věnována i samotnému lunárnímu cyklu. Je známo, že biofyzické procesy v lidském těle probíhají v pravidelných intervalech. Někdy jde o milisekundy (nervové vzruchy), jindy o čtyřiadvacetihodinové změny dne a noci (spánek, krevní oběh, tlak) nebo dokonce celých 365 dní (zimní spánek, plodnost).
V této souvislosti se může zdát obzvlášť zajímavý zhruba 28denní cyklus tvorby pohlavního hormonu estrogenu, kterému se říká menstruační cyklus. Už samotné slovo menstruace vychází od latinského slova čili měsíc a její délka se skutečně blíží průměrné délce tzv. synodického měsíce, čili době, za kterou se vystřídají všechny fáze Měsíce. Jedním dechem je však potřeba dodat, že průměrná délka synodického měsíce je oproti menstruačnímu cyklu o 1,5 dne delší a že zdaleka není u všech žen stejná. Navíc četné statistické studie žádnou synchronizaci menstruačního cyklu s lunárními fázemi neodhalily. To, že délka menstruačního cyklu se zrovna u žen blíží délce synodického měsíce (téměř u všech ostatních savců s výjimkou lidoopů, je menstruační cyklus nahrazen obdobím říje, jehož délka se obvykle velmi odlišuje od délky synodického měsíce), může být náhoda, ale také nemusí. Proč by se vlastně měla plodnost žen řídit podle koloběhu lunárních fází? Existuje domněnka, že by se mohlo jednat o pozůstatek z dob, kdy byli naši předkové primitivními lovci.
Tehdy bylo světlo v noci velmi vzácným zbožím, a tak bylo třeba úplňkových nocí beze zbytku využít k lovu. V obdobích tmy, kdy na obloze Měsíc nesvítil, nebo svítil jen málo, si naši předkové naopak krátili dlouhou chvíli spíše rozplozovacími aktivitami. Vlivem adaptace se tak možná vytvořil tělesný cyklus s chemickou periodicitou, která odrážela proměny Měsíce.

Na několika živočišných druzích byla vypozorována také závislost na lunárních fázích. Jedním z nich je červ Palolo (eunice viridis), který žije v korálových útesech teplého pásma Tichého oceánu. Rozmnožuje se jednou za rok, pokaždé v den, kdy nastává listopadová poslední čtvrt. Toho dne vyplavou zadní části červů, naplněné rozmnožovacími buňkami, v ohromném množství na hladinu moře. Pro obyvatele souostroví Fidži a Samoa pak nastává opravdová slavnost. Domorodci totiž pokládají červy za vzácnou lahůdku, kterou mohou doslova po koších nabírat z vody. Po té vystrojí velkolepou slavnost, při níž se pořádně nacpou čerstvými, dušenými a opečenými červy. Po dvanácti lunárních měsících se rozmnožovací období a tím i lidová veselice opakuje. Ani staří zkušení domorodci však nedovedou určit tento den s takovou přesností jako červi palolo sami.


Měsíc a počasí

Našemu vesmírnému sousedovi, přesneji řečeno jeho fázím, se obvykle přisuzuje vliv i na pozemské počasí. Často se například traduje, že Měsíc v první čtvrti je příznakem pěkného počasí. Pranostika však spíše dokládá, jak si lidé Měsíce všímají. Jasně zřetelný dorůstající Měsíc ve tvaru písmene D je totiž nejlépe viditelný z večera, kdy lidé sledují oblohu nejčastěji. A pokud je jasno (tedy hezky), je samozřejmě takový Měsíc krásně viditelný a všimne si ho prakticky každý. Naopak Měsíc v poslední čtvrti vychází až kolem půlnoci, kdy většina z nás už sladce spí. Podobně je to i s pranostikou, že pokud svítí v zimě Měsíc, mrzne. Tento dobře dpozorovaný jev pro změnu souvisí s tím, že pokud svítí Měsíc, je pochopitelně jasno a v noci je větší zima, protože teplo vyzařované Zemí uniká rychleji do okolního prostoru (nezadržuje jej oblačnost).

Gravitační působení Měsíce sice vyvolává periodická kolísání atmosférického tlaku, ale pouze o několik setin hektopascalů, což je změna, která prakticky zaniká ve všeobecném působení mnoha dalších faktorů. Na základě družicového měření energetické bilance Země v letech 1979 - 1994 dokonce klimatologové zjistili, že odražené světlo měsíčního úplňku dokáže měřitelně ohřát Zemi . Průměrná teplota Země se však během úplňku zvýší jen o 0,02 stupně Celsia!


Vliv Měsíce na lidský život

Nemůžeme tvrdit, že pozemský život není s Měsícem spjat. Zvláště přílivy a odlivy způsobené slapovými silami našeho souputníka a Slunce jsou důležité pro celou řadu živočichů, kteří obývají pobřeží. Od velikých hejn bahňáků, kteří si za odlivu pochutnávají na červech a měkkýších, až po mořské želvy karety zelenavé, jež využívají přílivu ke kladení vajíček nebo korálů řídících se měsíčním úplňkem [8]. Při přílivech a odlivech přitom sehrává největší úlohu právě působení Měsíce. Nebýt něj, byl by jejich rozsah o dvě třetiny menší. Zbylá třetina vzdouvání ohromné vodní masy připadá na slapové působení Slunce.

Měsíc tedy na nás přece jen působí. Nesmíme však zapomenout, že máme kolem sebe spoustu dalších, mnohem silnějších vlivů, které míchají kartami našeho života. Pokud tedy skutečně chceme žít pod vlivem Měsíce, měli bychom se více než lunárním šamanům věnovat spíše Měsíci samotnému. Měli bychom sledovat a chápat jeho proměny a užívat si na vlastní oči kouzlo nocí ozdobených Měsícem, které se staly inspirací pro mnoho básníků, skladatelů, spisovatelů či malířů (viz seriál Inspirace Měsícem na Měsíčním deníku). Měsíc nám totiž i v přesvětelných městech umožňuje okusit krásy přírody, které daleko přesahují rozměry našeho světa.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Snow © Snow © | Web | 24. ledna 2013 v 18:23 | Reagovat

No netuším jak bych měla popsat postup jak to dělám (vytvářím celkově ve třech programech) :) No a můžete si to nastavit tak: Administrace→ nastavení→ komentáře a tam to už jen ponastavujete :)

2 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 24. ledna 2013 v 18:38 | Reagovat

taky mam mesic a jeho svit rad :)

3 crazycrazycats crazycrazycats | E-mail | 24. ledna 2013 v 20:42 | Reagovat

1 a poradila bys mi ještě s tím jak si nastavím tu tabulku,kde se počítá kolik nám sem již přišlo návštěvníků atd.?

4 shakiramebarak shakiramebarak | Web | 24. ledna 2013 v 21:06 | Reagovat
5 Snow © Snow © | Web | 25. ledna 2013 v 10:56 | Reagovat

[3]: to jsem odepisovala na mejlu :)

6 radiokrysa radiokrysa | E-mail | Web | 27. ledna 2013 v 19:57 | Reagovat

A to jste jako psali celí? Samy mě by asi upadli ruce:)(TEda prsty:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama